Kromě takových těch všedních zimních radovánek, jako je sáňkování, koulování, byl dnešní den věnován Braktické vodě. Vašek přišel s tímto zajímavým termínem, který označuje situaci v deltách řek, kdy na jednom místě žijí jak ryby slanovodní, tak sladkovodní. Přesněji řečeno žijí na stejném místě, ale v jiném patře. Jak praví teorie, slaná mořská voda má větší hustotu (je zahuštěná solí) a drží se tedy u dna, zatímco sladká voda je řidší a drží se v horní vrstvě této braktické vody. Ale teorie jsou tu od toho, aby se ověřili praxí. A tak jsme se jali experimentovat.
Braktický pokus
V jednom kelímku bylo umícháno modré moře (voda + sůl + modré barvvo). V kelímku druhém byla přichystána voda sladká obarvena žlutě. Předpoklad byl, že opatrným slitím obou kelímku, zůstanou vody díky rozdílné hustotě separovány ve dvou vrstvách. Dole bude voda modrá a nahoře se bude držet voda žlutá. Pokus byl proveden 2x. Jednou jsme nalíval žlutou vodu do modré (řídkou do husté), v druhém případě jsme provedli experiment naopak modrou do žluté (husou do řídké). V obou případech voda hned zezelenala. Došlo tedy k promíchání obou vod a očekávané dvě vrstvy se nekonaly.
Pro jistotu jsme zkontrolovali, jestli na naši Zemi stále platí pravidlo, že hustější věci jdou ke dnu a do zelené vody jsme nalili olej, který by měl mít menší hustotu než voda a držet se tedy na hladině. Tento experiment se povedl.
I když náš pokus nepotvrdil existenci braktcké vody, inspiroval nás velké k naplánování série dalších pokusů (prostě tomu musíme přijít na kloub). Mladší kolegové se pak chopily obarvených vod k vlastním experimentům, které byly úspěšnější. Na tábořišt tak vyrostli různobarevní sněhuláci 🙂
A ještě jedna veselá příhoda:
Vašek: „To potravinářské barvivo je super na takové pokusy. Tím že je rozpustné ve vodě jde i dobře vyprat.“
…o něco pozděj
děcka: „Vašku dívej zelená koule!“ A hodí po Vaškovi zelenožlutou hroudu.
Vašek: „Ne to ne, co děláte?!“
děcka: „Říkal si, že to jde dobře vyprat.“
Přidejte odpověď